Jedním z hlavních lákadel návštěvnického centra Kennedyho vesmírného střediska na Floridě je skutečný raketoplán Atlantis. Není to žádná maketa, ale reálný stroj, který byl po své poslední misi umístěn zde. Tento raketoplán byl čtvrtý z celkem 5 postavených, sloužil od roku 1985 do 2011. Současně to byl stroj, který se účastnil poslední mise (STS-135), přistál v Kennedyho centru 21.6.2011 a tím program těchto raketoplánů skončil.

Atlantis se do vesmíru podíval celkem 33-krát, většinou dopravoval posádku, zásoby a další moduly na ISS a účastnil se také údržby Hubbleova teleskopu.

V Kennedyho vesmírném středisku má Atlantis vlastní velkou budovu. Před ní stojí ve skutečné velikosti model pomocných motorů a palivová nádrž. Po vstupu vás nejprve čeká krátký film o počátcích raketoplánů – od první myšlenky do prvního startu to trvalo celých 12 let. Cílem bylo sestrojit opakovaně použitelný stroj pro dopravu na oběžnou dráhu, a to vše bylo splněno – raketoplán přistane zpět na zemi a lze jej znovu použít, stejně tak pomocné motory a palivová nádrž se vrátí na padácích na zem, provede se jejich údržba a brzy letí znovu nahoru.

Jako druhý krok shlédnete prezentaci o misích raketoplánu – od startu, spojení k ISS až po návrat na zem. Pak se slavnostně zvedne opona a za potlesku návštěvníků se před vámi zjeví skutečný Atlantis. Celá tato prezentace se jmenuje „Welcome home“, kdy hrdí Američané vítají zpět na zemi svého vesmírného hrdinu.

Konečně tedy stojíte před ním. Je mírně nakloněn, aby bylo snadno vidět do otevřeného nákladového prostoru. Lze jej vidět zeshora i zezdola. Jen škoda, že nelze nakouknout i přímo do něj, ale to bychom asi chtěli moc. Ani sáhnout si na něj nemůžete.

Součástí výstavy je také model Hubbleova teleskopu, některé výstavky Mezinárodní vesmírné stanice (třeba model místa pro spaní posádky nebo toalety), vnitřní a vnější skafandry. Najdete zde autobus, kterým se posádka přepravovala k raketoplánu. A úplně na konci (než si půjdete koupit předražené upomínkové a dárkové předměty) si můžete vyzkoušet několik simulátorů, např. přistání (vždy jsem havaroval), připojení k IIS, manipulace s ramenem aj.

Atlantis, stejně jako ostatní raketoplány, je důkazem téměř dokonalého a nejsložitějšího stroje (má údaje více než 2 miliony různých systémů), jaké kdy lidstvo sestrojilo. Bohužel již začaly být zastaralé a také hlavně došly peníze. Nyní postupně převezmou žezlo vesmírných misí soukromé společnosti, které jsou podobné věci schopny udělat výrazně efektivněji a levněji.