Nike Missile Site HM-69 je bývalá přísně tajná raketová základna umístěná v národním parku Everglades, vzdálená 160 mil od Kuby. Vznikla v roce 1964 jako reakce na tzv. Kubánskou krizi, tedy rozmístění jaderných hlavic Sovětským svazem na Kubě. Byly na ní připraveny raketové nosiče typu Nike Hercules, jejichž hlavním úkolem bylo obranné sestřelení nepřátelských raket, některé z nich však byly osazeny též jadernými hlavicemi k provedení útoku.

Základna byla uzavřena po odeznění krize v roce 1979 a dnes se jedná o historickou památku. Lze si ji prohlédnout v rámci návštěvy národního parku. Jednou denně se koná komentovaná prohlídka. Průvodce nám nejprve vysvětlil podstatné informace o pozadí, příčinách a průběhu studené války a kubánské krize, pak došlo na samotnou raketovou základnu.

Základna je rozdělena na 2 hlavní částí – na velitelství se zázemím a na samotné odpaliště. Obojí bylo od sebe vzdáleno několik mil pro případ, že by se na odpališti stala nehoda. I vzhledem k tomu, že zde byly připraveny jaderné hlavice, panovaly na základně přísná bezpečnostní opatření. Většina pracovníků ani nevěděla, co všechno na základně je, kdo tam co dělá a nikdo se neměl ani na nic ostatních ptát. O samotné základně se samozřejmě venku nevědělo vůbec.

Ve třech hangárech na odpališti bylo připraveno celkem 12 raket. Podzemní odpalovací sila vybudována nebyla, protože to nebylo v místních vlhkých podmínkách možné (příliš mnoho spodní vody). Kdyby tedy přišel příkaz k odpálení, pracovníci museli doběhnout do hangárů, otevřít je, ručně odtlačit rakety do prostoru před hangárem, pomocí odpalovacího zařízení raketu vztyčit, překontrolovat všechny systémy a potvrdit na velitelství připravenost. Od rozkazu do odpálení nesmělo uběhnout více než 15 minut.

Na svou dobu byl řídící systém raket poměrně sofistikovaný. Rakety byly připraveny zasáhnout i rychle se pohybující cíl (jinou raketu), a tak příslušné počítače zabíraly v budovách velitelství několik místností. Na základně bylo několik velmi moderních radarů, které dokázaly průběžně sledovat pohyb nepřátelského objektu. Rakety samy o sobě žádnou inteligenci neměly, ale pomocí radarových vln mohly za letu dostávat korekce dráhy.

Když nebezpečí útoku ze strany Sovětského svazu vrcholilo, velitel základny měl dokonce oprávnění v případě ztráty spojení s velitelstvím v Homesteadu provést odpálení bez jejich souhlasu.

Naštěstí k ničemu takovému nedošlo a z této základny nebyla nikdy žádná raketa odpálena.

V současné době je zpřístupněn jeden hangár, ve kterém se nachází jedna zachovalá raketa, několik dílů rakety a některé přístroje, které byly součástí základny.

Odkazy:

• HM69 Nike Missile Base
• Nike Missile Site HM-69 (Wikipedia.org)