Když byla v 50. letech minulého století založena NASA a rozjížděl se program dobývání vesmíru, Kennedyho vesmírné středisko (KSC) ještě neexistovalo. K startům raket a prvním letům lidské posádky do vesmíru se využívala přilehlá vojenská letecká základna Cape Canaveral. Zde se nachází velké množství historických startovacích komplexů. Rozdíl mezi KSC a Cape Canaveral nám byl při exkurzích stále zdůrazňován – jsou to jablka a hrušky – jedno je civilní zařízení NASA a druhé je vojenská letecká základna.

Cape Canaveral leží na východním cípu ostrova Merrit na Floridě, u města Titusville, což je asi hodina a půl cesty od Orlanda. Běžně se tam člověk nedostane, my jsme měli tu možnost v rámci jednoho z výletů autobusem, které pořádá návštěvnické centrum KSC. Před odjezdem si zapsali naše údaje z pasu a kromě plánovaných zastávek jsme měli přísný zákaz cokoliv fotografovat, filmovat či jinak zaznamenávat.

Vojenská základna je, co se týká vesmíru, stále aktivní. Jsou zde 2 aktivní startovací komplexy. Komplex 40 je používán soukromou společností SpaceX pro start raket Falcon 9, které v kapsuli Dragon již vynáší zásoby na ISS. Z komplexu 41 startují rakety Atlas V. Během naší exkurze zde byla jedna raketa se špionážním satelitem připravena ke startu, který byl bohužel kvůli technickému problému odložen, a tak jsme jej vidět nemohli. Základna je využívána k dalším vojenským účelům, např. testování dronů (bezpilotních letadel).

S průvodcem jsme objeli základnu kolem dokola a zajeli jsme i k pár startovacím komplexům. Většina je však nepřístupná – buď byly zlikvidovány, jsou používány armádou nebo jsou rozpadlé a nebezpečné pro turisty.

Startovacích komplexů je zde několik desítek. Zajímavé je vysvětlení, proč jich bylo vybudováno tolik. Údajně bylo dříve levnější a snazší postavit novou startovací rampu a k tomu řídící budovu než opravovat, renovovat či předělávat ty současné. A ještě zajímavější je, že většina těchto prvních komplexů má řídící střediska hned vedle startovací rampy. Důvod byl prostý, v 50. a 60. letech nebyla technika a kabeláž natolik spolehlivá, aby mohly počítače v řídících místnostech komunikovat s raketami z bezpečné několikamílové vzdálenosti (jak je tomu v KSC). Proto byly budovy stavěny max. pár stovek metrů od místa, kde raketa startovala. Samozřejmě to nemohly být obyčejné budovy, ale spíše železobetonové bunkry (blockhouse). Při jejich stavbě se počítalo i se situací, že raketa při startu vymkne kontrole a spadne přímo na budovu.

Proč právě Cape Canaveral?

Vojenská základna Cape Canaveral a místo pro budované KSC nebyly pro starty do vesmíru vybrány náhodou. Obojí se nachází na západním pobřeží Floridy. Hlavní důvody jsou 3:

• Místo bylo velmi málo obydlené, pro logistickou podporu byla k dispozici letecká základna
• Lokalita je velmi blízko rovníku. Čím blíže jste rovníku, tím se Země pod vámi otáčí rychleji, tím zde na předměty na ní působí větší odstředivá síla, a tedy veškeré předměty jsou zde lehčí než dále od rovníku. A tedy tím méně energie musíte vynaložit, abyste se od Země odpoutali. Proto jen umístěním startovací rampy blízko rovníku ušetříte obrovské množství paliva, a tedy obrovské množství peněz. Taktéž zde využijete samotnou rychlost otáčení Země, to je hned vaše počáteční rychlost rakety a o to méně ji musíte urychlovat, aby byla schopna dosáhnout oběžné dráhy.
• Lokalita je na východním poběží, rakety startují východním směrem – po směru otáčení Země. Případné trosky a oddělené části padají do moře a nikoliv na obydlená území.

Launch Complex 26

Toto je jeden ze dvou komplexů zcela veřejně přístupný jako muzeum, vstup je zdarma. Jedná se o 2 startovací rampy, každá má svou řídící budovu (blockhouse). Je to typický bunkr, který vypadá jako protiatomový. Zde je startovací rampa nejblíže, doslova za okny.

Odsud v roce 1958 odstartoval první americký satelit Explorer I a první opice Gordo. Byl používán do roku 1964 a od roku 1984 je zde muzeum. Mimo jiné je tu také vystaven jeden z ukořistěných motorů německé rakety V-2, protože jak známo, po 2. světové válce si USA a Sovětský svaz rozebrali německé raketové inženýry a tím započal raketový a vesmírný věk. Ve druhé budově jsou zachovalé přístroje pro řízení startu, které je možno si osahat.

 Launch Complex 5/6

Další z komplexů, fungujících jako veřejně přístupné muzeum. Zde byly realizovány první starty s lidskou posádkou v rámci projektu Mercury – odtud se pod hranici vesmíru podívali Alan Shepard a Gus Grissom. Stojí se model rakety Redstone-Mercury v životní velikosti.

Dále jsme se zastavili u odbočky ke komplexu 14, u které je památník věnovaný prvním 7 americkým astronautům. Ke komplexu samotnému se nesmí, je v rozpadlém stavu. Na něm byl též realizován program Mercury a startoval odtud John Glenn, který jako první Američan vystoupal až za hranici vesmíru a obletěl Zemi. Následně jsme projeli kolem odbočky ke komplexu 19, odkud byl realizován program Gemini.

Launch Complex 34

Poslední zastávkou bylo místo, kde došlo v roce 1967 k tragédii při závěrečných zkouškách lodi Apollo 1 – 3 astronauté ve velitelském modulu uhořeli. Naposledy byl komplex použit pro Apollo 7 v roce 1968, první realizované misi s lidskou posádkou v rámci programu Apollo. Pak se celý projekt přestěhoval na komplexy 39A a 39B do Kennedyho vesmírného střediska.

Odkazy:

• Cape Canaveral (Wikipedia)
• Kennedy Space Center (Wikipedia)
• Air Force Space and Missile Museum – přehled startovacích komplexů, virtuální prohlídky
• Launch Complex 26
• Launch Complex 5/6
• Launch Complex 34