Silnice a dálnice, mýto

Zde přinášíme souhrn informací o silnicích a dálnicích v USA a naše zkušenosti.

Stránku průběžně doplňujeme. Uvítáme vaše náměty a připomínky, využijte prosím diskuzní fórum Auta, řízení, předpisy, silnice.

Další informace:

Obecně o silnicích

Američané se při cestách hodně orientují podle světových stran, což vás může překvapit a musíte si na to zvyknout. Hlavním orientačním bodem na křižovatkách a ukazatelích je vždy číslo dálnice/silnice a její směr – west (W), east (E), north (N), south (S). Na některých úsecích nemusí uvedený směr odpovídat skutečné orientaci silnice, ale jiné řešení by bylo matoucí.

Tento systém používají i navigace, auta mívají na přístrojové desce či zpětném zrcátku ukazatel vašeho směru. Pak přijdete na to, že je to velmi jednoduché a účinné. Lépe si pamatujete světovou stranu než směr označený třeba městem.

Pojmenování silnic a dálnic

Silnice a dálnice bývají pojmenovány všemožně a ne vždy je to jednotné, obecně je to takto:

  • interstate – hlavní tahy v rámci celých USA, viz. dále
  • highway – hlavní tahy v rámci státu, mohou být i obyčejné silnice s jedním pruhem v každém směru, mohou mít křižovatky, semafory, značky STOP
  • expressway – hlavní tahy s vyšší rychlostí, oddělené jízdní směry, minimum křižovatek a omezení
  • freeway – volná jízda bez překážek s vysokou rychlostí, tedy pouze víceúrovňové křižovatky, žádné křížení s ničím, žádné přechody pro chodce, žádné semafory (jen výjimečně, např. u mýtných bran a nájezdových ramp ve špičkách pro regulaci provozu) – tento pojem neznamená, že jsou zdarma (většinou ano, někde je mýto)
  • turnpike – hlavní tahy s mýtem
  • parkway – hlavní tahy skrz národní a státní parky, někdy také scénické silnice, obvykle na ně nemají povolený vjezd kamiony
  • causeway – hlavní tah přes velké vodní plochy – např. silnice na Key West na Floridě či NASA Causeway na Cape Canaveral

Dálnice

Amerika je dálnicemi prošpikovaná. Jsou všude a bývají ve velmi dobrém stavu. Je to samozřejmě proto, že každý Američan má své auto a jezdí s ním všude. Navíc jsou zvyklí jezdit daleko. Není problém za příbuznými na krátkou návštěvu jet několik hodin.

Maximální rychlosti jsou v rozsahu 55 až 85 mph, je to individuální, liší se to stát od státu. Více informace na stránce Řízení auta, dopravní předpisy.

Pozor si musíte dávat na připojovací pruhy. Nejsou totiž tak úplně připojovací, ale vždy se sbíhají s pravým pruhem dálnice dohromady. Obvykle se tam nedává moc přednost v jízdě, počítá se s tím, že i zde zafunguje systém zipu a nová auta se plynule střídavě zařadí, zatímco ostatní jim přibrzdí nebo uhnou do levého pruhu.

Ve městech v místech, kde vznikají zácpy, lze na nájezdových rampách na dálnici najít semafory. Pokud je dálnice plná, regulují provoz a vpouští další auta jednotlivě. Zřejmě je to lepší než si nechat dálnici zcela auty ucpat. Raději jich na dálnici pustí méně a kolony aut nechají mimo ně.

Na dálnicích se smí předjíždět jakýmkoliv pruhem,tedy nikoliv vlevo jako u nás. Obvykle, hlavně ve městech, se tedy jede různě všemi pruhy, levý nemusí být nejrychlejší. Ale mimo město je zvykem, že pomalejší jedou vpravo. Někde to nařizují značky „slower traffic keep right„. Ve stoupání mívají kamiony zakázáno jet levým pruhem.

Dálnice ve městě

Hlavní dopravní tepny ve velkých městech bývají ve špičkách ucpány. Někde však můžete využít rychlejších pruhů.

Car pools jsou označovány pruhy, ve kterých smí jet auta se 2 a více lidmi (včetně řidiče). Někde to bývá minimálně 3 lidi – je to vždy uvedeno na značce. Drtivá většina Američanů totiž jezdí v autě sama. V praxi jsme bohužel nezaznamenali velkou výhodu těchto pruhů. Když bude na dálnici zácpa, tak se vás to stejně dotkne, protože i tento pruh zablokují auta, která se u sjezdů potřebují z pruhu dostat. Setkali jsme se však s tím, že car pool pruhy měly své vlastní mimoúrovňové nájezdy a sjezdy na křížení s jinou dálnicí (např. v Newport Beach). Tam to význam mělo a mohli jste se tak vyhnout zácpě na sjezdech při přejezdu na jinou dálnici.

Jinde jsme se setkali s tzv. express lanes (třeba v Detroitu a Chicagu). Každý směr dálnice je rozdělen na 2 části. Jedna prostřední má výrazně menší počet sjezdů a nájezdů. Tudy tedy jedete na delší vzdálenosti a nekolidujete se sjíždějícími a připojujícími se vozy. V pravé polovině je pak dálnice, kde jsou všechny sjezdy a nájezdy a častěji se ucpává – tu využijete pro „lokální“ dopravu.

Eisenhower Interstate Highway System

Páteří silniční dopravy v USA je systém mezistátních dálnic. Poznáme je podle označení „interstate“ a obvykle mají dvouciferné číslo. Ovšem nepleťte si je se státními silnicemi, které mohou mít stejné číselné označení. Systém je pojmenován po prezidentu Eisenhowerovi, který se o něj zasadil. Buduje se od roku 1956. Jednou z motivací byla také možnost rychlého přesunu vojenských jednotek při obraně země či evakuacích a pomoci při přírodních katastrofách.

Parametry tohoto systému mezistátních dálnic:

  • minimálně 2 pruhy v každém směru
  • patří mezi freeways
  • dálnice ze západu na východ bývají označeny sudým číslem, ze severu na jih lichým číslem
  • hlavní dálnice jsou číslovány od 1 do 100, lokální a městské okruhy mají tříciferná označení
  • čísla dálnic rostou ze západu na východ a z jihu na sever (takže jen z čísla dálnice I-5 poznáte, že je za západě a vede ze severu na jih)
  • čísla dělitelná 5 označují hlavní dálkové tahy, ostatní bývají jejich propoje

Toto vše platí jen pro tento původní systém mezistátních dálnic. Existují i další (např. U.S. Highways), které mohou být řešeny a číslovány jinak.

Další informace: Interstate Highway System (Wikipedia.org)

Zajímavé mezistátní dálnice

  • I-5 – hlavní tah po západním pobřeží – od kanadských hranic u Vancouveru až po mexické hranice u Tijuany – doprovázela nás mezi San Diegem, Los Angeles a San Franciscem. Na server od San Diega vede skrz výcvikovou základnu námořnictva – Camp Pendleton, občas můžete na pobřeží zahlédnout třeba výsadkové lodě a cvičné manévry.
  • I-10 – druhá dálnice spojující západní a východní pobřeží, vede jižní částí USA ze Santa Monica (u Los Angeles) do Jacksonville na Floridě. Nás doprovázela z Floridy až do Las Cruces v Novém Mexiku, najezdili jsme po ní 1600 mil
  • I-80 – první dálnice spojující západní a východní pobřeží, vede střední částí USA ze San Francisca v Kalifornii do New Yorku
  • I-90 – třetí cesta ze západu na východ, vede severem ze Seattlu ve státě Washington do Bostonu ve státě Massachusetts
  • I-95 – hlavní spoj na východním pobřeží – ze severu ze státu Maine až do Miami na Floridě

Mýto

Většina dálnic v USA je bezplatná. Zpoplatněny jsou jen výjimečně, obvykle jako rychlejší a kvalitnější alternativa k jiné dálnici.

Třeba ve státě New York se setkáte s dálnicí č. 90 (New York State Thruway), která vede přes celý stát ze západu na jihovýchod. Je to velmi kvalitní a rychlá dálnice s minimem odboček, vhodná na daleké cesty. Zpoplatněna je dle ujeté vzdálenosti, cena je dolary až desítky dolarů.

Častěji se setkáte s mýtem za přejezd mostu. Platili jsme třeba na mostech v Buffalu, všech mostech přes sanfranciský záliv aj. To samé platí pro hraniční mosty a tunely s Kanadou. Platili jsme vždy ve směru z USA do Kanady.

Další praktické informace:

Domů Fóra Cestování Silnice a dálnice, mýto

Toto fórum obsahuje 2 odpovědi a 2 diskutující a naposledy bylo upraveno uživatelem Roman Roman před před 6 měsíci, 2 týdny.

Zobrazeny 2 příspěvky - 1 až 2 (z 2 celkem)
Zobrazeny 2 příspěvky - 1 až 2 (z 2 celkem)
Odpověď na: Silnice a dálnice, mýto
Vaše informace: